Dumala jsem, co je pro mě nejlepší pomůckou při mém každodením životě, která by mě ulehčovala boj s revmatismem. Přišla jsem na to, že je to vlastně můj manžel….Je naprosto ideální. Má sílu, takže otevření jakékoli láhve, pro něj není problém….Nemluvě o nošení těžkých břemen….Je vysoký, takže podávání věcí, které jsou mimo můj dosah, je také hračka.Ale pak jsem přemýšlela, co dělám, když je v práci a já něco potřebuju….odpověď je snadná..NIC…Žertuju. Měla jsem to štěstí, že jsem se vždycky nějak obešla, když nikdo nebyl po ruce. Umím velice dobře dělat kompromisy… Takže, když nebylo nikoho,  kdo by mě otevřel neotevřitelnou láhev, no tak jsem se napila z kohoutku, když jsem si nemohla ukrojit chleba, no tak jsem si vzala rohlík. Ale je pravda, že jedna věc mě svého času, velmi pomohla….

A to  elektrický kráječ. Teď, po 26 letech jsem revma docela utahala, takže už není tak aktivní, ale kdysi jsem měla ruce tak bolavé, že ukrojit si chleba a vlastně cokoli, normálním způsobem….nešlo. Takže kráječ mě svého času docela chránil od hladu, protože rohlíky nesnáším…Jinak jsem asi měla velké štěstí, protože jsem nikdy nepotřebovala žádné důmyslené udělátka, jaké si vyrobila Gábika. Co je základ, tak lžíce do bot na dlouhé rukojeti a když je to spojené s takovou tou plastovou ručičkou na škrabání, tak ani nemusíte čekat až manžel přijde z práce, aby vám poškrabal záda….Ale to jsou všeobecně známé skutečnosti.  Ale, co bych snad mohla poslat dál, je jedna poměrně zásadní rada, pro revmatiky…nelpěte na věcech a na křehkých věcech už vůbec….Nevím, jak ostatní revmatici, ale já mám ručičky poněkud více gramlavé a jelikož zatím, nevlastním myčku, dost se naumývám nádobí…no a dost často mě věci z ručiček padají….no a když vám spadne hrnek z výšky asi půl metru, do dřezu plného talířů, sklenic a jiného křehkého zboží….následují škody na těchto věcech….a v mém případě občas škody dost velké…v této oblasti projevuju nebývalou šikovnost….takže všem revmatikům vřele doporučuju….máte-li oblíbený hrníček po babičce…uložte ho na bezpečné místo, nebo se smiřte s tím, že bude co nevidět mírně otlučen, bez ouška a posléze „mrtev“… Ale nezoufejte… např. I… (známý obch. dům na čtyři) je v tomto ohledu velice nápomocná….kdykoli tam zavítám, najdu tam buď talíře po 15 korunách, nebo solidní třídecáky za 9 kaček….no nekupte to za ty peníze….beru tohle spotřební zboží, prakticky po tuctech, takže kdykoli něco rozbiju (dnes to byl hrnek…), jdu do špajzu a vyndám přesně takový….Vím, že byl za 6 kč a mám jich ještě 8….tak mě to ani není tolik líto….Jo, a je dobré si do domácnosti  pořídit měkké podlahové povrchy, nebo proti nárazu odolnou dlažbu,  protože když váš partner s radostí položí novou dlažbu do předsíně a vy jdete a upustíte na ni flašku sirupu a uděláte do ní ďolík, kašle vám na to, že máte revma a gramlavé ručičky….pořádně ho to nahnípne. Takže v zájmu domácí pohody upřednostnit  koberce, či lino. Možná radši lino, protože se líp udržuje, je měkké a v případě „něčehorozlití“, to jen utřete.  Mluvím teď hlavně k ženám…. aby domácnost dala co nejmíň práce, tak základ je ten, použít hlavu a co nejvíc si usnadnit život, tzn.: co nejvíce povinností přeložit na jiné….. 🙂 Pokud to některá umíte, pošlete návod, jak se to dělá! Já v tomto ohledu neuspěla… Mám až dva potencionální pracovníky, ale téměř vždy, když něco potřebuju přeložit na ně, mají něco důležitého, až mě přestane bavit čekat a udělám to sama…Léta mě trvalo, než jsem přišla na to, že je to od nich skvělá taktika, zneužívající znalosti mé povahy….

Vaše Lenka